Agentura Corrupttour chce lákat lidi na prohlídky sídel kmotrů
Praha - Místa spojená s korupcí, oficiální i neoficiální bydliště pražských kmotrů a jiné zajímavosti se rozhodla zákazníkům nabízet cestovní agentura Corrupttour. Netradiční recesistický projekt v rámci veletrhu cestovního ruchu Holiday World představil jeho zakladatel - obchodní ředitel Corrupttour Petr Šourek.
"Nápad je zhruba rok starý, vlastní příprava celkově trvala půl roku," uvedl Šourek. Podle něj má Česko v oblasti korupce co nabídnout jak domácím, tak zahraničním návštěvníkům. Celkem společnost nabízí čtyři vyhlídkové trasy včetně odborného výkladu. Zájemci se například mohou v rámci programu "Tři pražská nej" vydat po stopách Prahy Olympijské, navštívit tunel Blanka a získat informace o projektu Opencard.
Pro sestavení vhodné túry je podle Šourka potřeba vybrat takové korupční případy, které se vhodně doplňují a zároveň jsou lehce dostupné v rozumném čase. Konkrétní případy korupce, na které společnost chce upozorňovat, jsou známé z veřejně dostupných zdrojů. Agentura nikoho nešpehuje a při sestavování programů vychází pouze ze známých informací, dodal Šourek.
Nabídka tras se podle agentury bude s novými korupčními skandály rozrůstat. Několikadenní výlety ale nabízet nebude, protože ty spadají do kategorie zájezd a agentura by při jejich realizaci musela spolupracovat s cestovními kancelářemi.
Šourek si netroufá odhadnout, jestli bude o takovouto nabídku zájem. "Teď vůbec nemyslím na to, jestli to bude výdělečný podnik. Spíš jen chci, aby se mi pokryly náklady," řekl dřív Hospodářským novinám Šourek.
V indexu vnímání korupce je Česko na 57. místě.
Motol zuří kvůli návštěvám 'korupční cestovky'. Žádá vstupné
IKEM, Motol, Střešovice. "Tři špičkové nemocnice = tři rafinované způsoby, jak mizí peníze ze státního rozpočtu," láká agentura CorruptTourna netradiční projížďku po pražských nemocnicích, které spojují nejasnosti v jejich hospodaření. Motol proslul i svými "kulichy", tedy klienty, kteří získávali nadstandardní péči.
Chcete přijít? Zaplaťte
Nemocnice se ale rozhodla, že další nevítané návštěvě zabrání. Pokud agentura svým zákazníkům chce prostory Motola ukázat, musí se předem objednat. A hlavně zaplatit. "Úplata je stanovena interním opatřením a činí 240 korun za osobu," informovala nemocnice a zároveň požádala o úhradu minulé návštěvy za 20 klientů agentury, což činí 4800 korun.
Ačkoliv někdo rozděluje přírodu na živou a neživou, já si myslím, že neživá příroda neexistuje. Všechno na Zemi někdy vzniklo, vyvíjí se a postupně zaniká. A přesto, že se tak někdy děje v horizontu desítek, stovek milionů až miliard let, můžeme být svědky těchto pochodů a porozumět jim. Příkladem jsou kameny, které k nám z minulosti mluví. Jen je třeba mít oči otevřené, a umět v přírodě číst.
Často se v krajině setkáváme s čediči (bazalty). Je to vůbec nejhojnější výlevná magmatická hornina na Zemi. Tato jemnozrnná hornina je šedá až černá. Je složena z minerálů, mezi nimiž převažuje plagioklas a pyroxen (80 %), zbytek tvoří hlavně olivín, oxidy železa a titanu. Chemickým složením patří čediče mezi bazické vyvřeliny (zástupcem opaku, tedy kyselých vyvřelin je např. žula). Bazaltové proudy jsou poměrně řídce tekuté. Některé bazalty tuhnou sloupcovitě, jiné struskovitě, povrch proudů bývá i provazovitý. Často obsahuje vyrostlice (porfyrická struktura). Častá je pórovitá struktura s dutinami po uzavřených plynech. Dutiny jsou druhotně vyplněny různými minerály (v tom případě mluvíme o mandlovcové struktuře).
Sloupcovitá odlučnost je vlastnost mladých vulkanických hornin a souvisí se smršťováním magmatu při jeho chladnutí a tuhnutí. Sloupce jsou vždy orientovány kolmo k ploše ochlazování. V průřezu mají většinou tvar šesti- nebo pětiúhelníku, případně i jiného mnohoúhelníku.
A právě mladé (třetihorní) bazalty, které vznikaly na území Českého masívu (což zhruba odpovídá území Čech), v době před 40 až 16 miliony let, bych chtěla představit. Jsou bohatě zastoupeny v neovulkanitech Českého středohoří, Lužických i Krušných hor.
Bazalty a jejich sloupcovitá odlučnost
Slánská hora (lom)
Slánská hora je jedním z nejjižnějších výběžků Českého středohoří. Leží ve Středočeském kraji a její nadmořská výška je 330 m. Čedičová kupa je pozůstatek třetihorní vulkanické činnosti. Je tvořena olivinickým nefelinitem, patřícím mezi výlevné horniny skupiny čedičů.
Z jižní strany je částečně odtěžena dnes již opuštěným dvouetážovým lomem.
Slánská hora („Čertova stěna“)
Na Slánské hoře je dobře vyvinuta sloupcovitá odlučnost čediče. Původní jednotná orientace sloupů se vlivem tektoniky pozměnila a vznikly tak jeskyně a pukliny pozorovatelné na severní straně a ve vrcholových partiích. Přírodní zajímavosti tohoto kopce jsou popsány na tabulích naučné stezky.
Skalní výchozy na Hazmburku
Vrch je tvořen žilou nefelinických bazaltů, které jsou nejčastější horninou tercierního vulkanismu v Českém masívu. I díky zřícenině středověkého hradu je to jeden z nejvýraznějších kopců Českého středohoří. Má nadmořskou výšku 418 m (Ústecký kraj).
Radobýl
Radobýl (Ústecký kraj, 399 m n. m.) se vypíná nad Labem mezi Litoměřicemi a Lovosicemi. Opuštěný několikapatrový kamenolom je na západním svahu vrchu. Ve stěně odkryté těžbou jsou sloupce nefelinického bazaltu různě orientované, což svědčí o složitých podmínkách při tuhnutí magmatu.
Dubí hora
V Českém středohoří, na úbočí Dubí hory (442,5 m n. m.) u obce Konojedy se nachází lůmek s odkrytým lávovým proudem tefritu. Příčně rozpukané ohnuté sloupce jsou ukázkou rozpadu vlivem větrání. Tento unikátní jev je pojmenován „konojedské bochníky“.
Klučky
V Lužických horách, jižně od Kamenického Šenova vychází na povrch protáhlý čedičový hřeben. Jeho nejvyšší vrchol (642 m n. m.) se nazývá Klučky. Na jeho severním svahu jsou v opuštěném dvouetážovém lomu odkryty stěny se svislými čedičovými sloupy. Ve spodní části lomu leží vylomený blok ne nepodobný antickým sloupům.
Panská skála
Panská skála je nejznámějším výskytem tzv. „kamenných varhan“ na českém území. Tato Národní památková rezervace leží na území Práchně, která je dnes součástí Kamenického Šenova. Na začátku minulého století probíhala na této lokalitě těžba. Jejím důsledkem je i malé jezírko.
Panská skála (detail)
Skalní útvar je tvořen pěti a šestibokými sloupci bazaltoidu, které vznikaly při pomalém tuhnutí magmatu. Sloupy (až 12 m dlouhé) jsou vějířovitě uspořádané. Čedičové těleso se nachází v Lužických horách (Liberecký kraj).
Zlatý vrch
Až 27 m dlouhé sloupce olivinického bazaltu je možno vidět v bývalém lomu na JV svahu kopce Zlatý vrch (658 m n. m.). Ten se nachází v Ústeckém kraji, poblíž České Kamenice. Čedičové těleso Zlatého vrchu je komplikované. Pravděpodobně vznikalo ve třech vulkanických fázích, které se liší jak složením horniny, tak i způsobem tuhnutí.
Zlatý vrch (detail)
Střední část neovulkanického tělesa tvoří peň olivinického čediče, ve kterém se při pomalém tuhnutí vytvořily pravidelné vertikální sloupy. Tyto dokonalé a odolné sloupce byly těženy a používány např. i ke stavbě mořských hrází v Holandsku.
Rotava
Skalní útvar Rotavské varhany je další pěknou ukázkou sloupcovité odlučnosti. Těleso v Krušných horách (Karlovarský kraj) je součástí třetihorního vulkanického pásma Českého masívu. Těžbou odkrytá stěna se skládá z vysokých (až 12 m), vějířovitě uspořádaných hranolů nefelinického bazaltu.
Giant´s Causeway
Pro porovnání uvádím jednu z nejkrásnějších světových lokalit, která se nachází v Severním Irsku, hrabství Antrim. Na břehu Atlantického oceánu sestupuje do vody 40 000 sloupů (nejvyšší jsou 12 m), které vznikly při třech intenzívních fázích třetihorního vulkanismu před 60 až 50 miliony let (jsou tedy o něco starší než naše neovulkanity). Spodní nejrozsáhlejší část je tvořena olivinickým bazaltem.
Procházka po „Obrově chodníku“ z dokonale vyvinutých sloupců čediče je skutečně nezapomenutelný zážitek.
Letos se konal 55. ročník fotografické soutěže World Press Photo.
Do soutěže bylo zasláno 101.250 fotografií od 5247 fotografů ze 124 zemí.
Nejlepší foto roku: objetí z Jemenu zvítězilo ve World Press Photo Award Snímek z nepokojů v Jemenu, jehož autorem je španělský novinář Samuel Aranda pracující pro americký list New York Times, získal hlavní cenu v prestižní soutěži World Press Photo.
Fatima al-Qaws, zahalená do černého roucha, s nímž kontrastují bílé chirurgické rukavice, drží 15 října 2011 v Sanaa, Jemen, jejího syna Zayeda 18) v náručí. Byl zasažen slzným plynem během protestů proti jemenskému prezidentovi Alímu Abdalláhovi Sálihovi
Symbolická výpověď snímku, kterou podporuje i anonymita obou aktérů, kteří mají skryté tváře, je jasná. Obzvláště západnímu křesťanskému světu. Mariánská pieta – matka držící umučeného syna – v něm působí jako esence bolesti a soucitu. Lidskost tohoto momentu zachyceného mezi bujícím násilím během tzv. arabského jara byla podle poroty hlavním důvodem, proč byl snímek vybrán jako absolutního vítěz tohoto ročníku.
Porotkyně Nina Bermanová dodává: „V západním zpravodajství se jen málokdy setkáme s podobným, tolik intimním zobrazením arabské, zahalené ženy. Je to, jakoby se všechny události arabského jara sbíhaly do tohoto jediného momentu, do chvíle jako je tahle.“
Ukrajinské ženské hnutí Femen - jejich nahý protest
Hnutí Femen, založené v roce 2008, sdružuje asi čtyřicet kyjevských dívek, většinou studentek vysokých škol. Podle šéfky organizace Anny Hucolové má Femen v ukrajinských městech asi 15.000 dalších stoupenkyň. Bojují proti politickému establishmentu, proti vládě i opozici, za svobodu slova, proti prostituci a za rovná práva žen. Pozornost médií si skupina vysloužila zejména tím, že na všech veřejných akcích vystupují její aktivistky co nejagresivněji a s obnaženým poprsím.
Protest v červeném: Před velvyslanectvím Saúdské Arabie v Kyjevě. Femen v červnu na protest proti zákazu řízení automobilu ženami v Saúdské Arabii.
Saúdská Arábie je jedinou zemí, která nedovoluje ženám řídit automobil. Zákaz není zapsán formou zákona, ale je vyjádřen náboženským ediktem, který má stejnou váhu jako zákon.
Na stránce nazvané Women2Drive se praví, že protest bude pokračovat tak dlouho, dokud královský dekret nezruší zákaz řízení automobilů pro ženy.
Zájem o soutěž World Press Photo z řad profesionálních fotografů každým rokem roste. Do letošního ročníku se přihlásilo 5.691 profesionálních fotografů a porotě předložili celkem 108.059 fotografií. Porota ocenila v 9 kategoriích celkem 54 autorů ze 23 zemí světa.
Nadace World Press Photo byla založena 1955 v holandském Amsterodamu, kde sídlí dodnes. Získala celosvětovou proslulost díky organizaci mezinárodní soutěže nejlepších novinářských fotografií, která nese stejné jméno. Soutěž je každoročně vypisována v osmnácti kategoriích a vítězné snímky jsou následně prezentovány na výstavě
World Press Photo.
Nadace má však řadu dalších projektů. Intenzivně se věnuje vzdělávacím projektům jak pro profesionální, tak i pro amatérské fotografy. Nejprestižnějším projektem je Joop Swatr Masterclass organizovaný od roku 1994. Je zaměřen na mladé, talentované fotografy a každým rokem je také sestavena výstava nejlepších snímků. Součástí projektu i řada seminářů nejen pro vybrané fotografy, ale i pro laickou veřejnost. Jako lektoři jsou vybírání nejlepší z nejlepších a to jak fotografů, tak i editorů obrazových časopisů či teoretiků umění.
V posledních letech se nadace soustředila na děti a na jejich vnímání reality. Jednou z hodnocených kategorií soutěže World Press Photo je takzvaná Dětská cena, kterou udílí každoročně porota složená z dětí celého světa a všech kontinentů.
Nadace World Press Photo má velkou mezinárodní prestiž a výstavy, které organizuje patří na celém světě k nejnavštěvovanějším výstavám vůbec.
Absolutní vítězkou pro rok 2011 se stala fotografka Jodi Bieber z Jižní Afriky. Zvítězila portrétem znetvořené afgánské dívky, která byla krutě potrestána za to, že utekla z domu manžela, který ji trýznil. Jestliže nějaká manželka zostudila svého muže, podle místní tradice se tomu říká, že ztratil nos, a takovýto trest se tedy považuje za odplatu. „Nesmírné působivý portrét Bibi Aishy od fotografky Jodi Bieber v sobě ukrývá děs i krásu - síla obrazu spočívá v důstojnosti mladé ženy a chápavém přístupu fotografky. Nevypovídá pouze o případu samotné Aishy, ale i o osudech dalších žen po celém světě, jejichž životy jsou stále v nebezpečí.
Porota však tuto fotografii nevybrala kvůli jakémukoli politickému podtextu, ale prostě proto, že cítila, že z ní vyzařuje skutečně silná výpověď a že ztělesňuje to, po čem všichni fotografové touží - nevybízí diváka pouze k tomu, aby uvažoval o daném okamžiku, ale nutí ho hledat něco dalšího. Další informace. Větší míru porozumění." Takto odpovídá na otázku - proč právě tato fotografie - David Burnett předseda poroty letošní soutěže.
O fotografiích a jejích autorech dále říká: „Jsou chvíle, které si umíme předem představit, avšak mnohé události nám ukazují, že nemáme schopnost vidět do budoucnosti. Svět se zkrátka točí. Život může být někdy nemilosrdná síla, jindy nás pohladí něžnou rukou. A zeměkoule se opět otočí, fotoreportéři zareagují a vytvoří množství snímků, z nichž některé se dostanou mezi 108 000 fotografií, které letos posuzovala porota World Press Photo. Obdrželi jsme ohromnou škálu námětů, dotýkajících se všech hlavních událostí roku 2010, jako byla například zemětřesení na Haiti a v Chile, pouliční boje v Bangkoku, popravčí čety v Mexiku a desítky dalších, jimiž se titulky tolik nezabývaly, ale nebyly o to méně závažné. Dále se zde objevily příběhy reflektující dobu, v níž žijeme: uprchlíci mizící noční tmou v Somálsku, úniky nafty a chemikálií v Číně, Spojených státech a v Evropě, sopečné výbuchy v Indonésii a na Islandu."
Znetvoření Bibi Aishi (18) byla odplata za to, že uprchla
z manželova domu ve středním Afganistanu. Vrátila se
domů ke svým rodičům a stěžovala si, že s ní manželova
rodina hrubě zachází. Muži Aishu odvedli na horskou mýtinu, kde ji na rozkaz
velitele Talibanu povalili na zem, nejdřív jí uřezali uši a pak nos. Jestliže nějaká
manželka zostudila svého muže, podle místní tradice se tomu říká, že ztratil nos,
a takovýto trest se tedy považuje za odplatu.
1: hostů
Poslal 
